Zázračná bylinka, která se nebojí dát najevo svou sílu. Pod žahavými listy skrývá kopřiva přírodní lékárnu plnou vitamínů, minerálů a léčivých účinků. Je čas přestat ji podceňovat a začít využívat jejich darů naplno po celý rok.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je bylina, která nabízí své bohatsví lidem už tisíce let. Zjistilo se, že legendární Ötzi (muž z ledovce) měl u sebe před více než 5000 lety předměty z kopřivového vlákna, jako tětivu luku či vázání šípů.
Kopřivová vlákna se využívala během chudých let první světové války na výrobu textilního plátna na oblečení, protože byl nedostatek bavlny. Pivovarníci přidávali do piva, aby v létě nezkyslo. Kopřiva se prý využívala i k výrobě papíru.
Kopřiva byla ale hlavně využívána pro své široké léčivé účinky a bohatý zdroj vitamínů, minerálů, chlorofylu a dalších látek.
Naše babičky ji chodily brzy zjara trhat housatům a kuřatům, protože moc dobře věděly, jak cenný poklad jim roste za humny.
Je jí možno používat většinu roku v čerstvém stavu – kořen, listy, lodyhy, květy, semena a v zimních měsících pracovat se zásobami, které jsme si nasušili nebo zmrazili.
Kopřiva je plná vitamínů (A, C, B2, K, karotenoidů …). Kopřivové listy a nať obsahují až 20% minerálních látek – vápník, hořčík, železo, fosfor, draslík, jód,křemík, sodíík …). Také obsahují flavonoidy, organické kyseliny, chlorofyl, serotonin, třísloviny a další látky.
Kopřiva je zkrátka zásobárnou velké škály látek, které naše tělo nezbytně potřebuje a jsou mu velmi prospěšné.
Já si kopřivu cením (kromě jiného) pro její vysoký obsah chlorofylu. Chlorofyl má obrovský vliv na regeneraci organismu, na sliznice a pokožku, podporuje hojení ran a léčbu všech stupňů popálenin.
O tom, jak mocnou sílu chlorofyl má, jsem se před mnoha lety přesvědčila na vlastní kůži, když jsem se v laboratoři poleptala kyselinou fluorovodíkovou. Byl to mazec, neuvěřitelně to bolelo. I když jsme hned udělali potřebnou první pomoc, nevypadalo to vůbec dobře.
Tenkrát mi na to lékařka doporučila jedinou věc – chlorofyl a já tak měla možnost na vlastní oči sledovat, co chlorofyl dokáže. Bylo neuvěřitelné, jak rychle se tkáň hojila. Bylo to vidět každý den, i přes tu zelenou barvu, kterou chlorofyl má. Od té doby mám velkou úctu ke všem zeleným potravinám, protože vím, co umí.
Ale kopřiva je pro mě jednička, protože ji máme všude kolem a zdarma. 🥰
Díky svému unikátnímu složení je velmi univerzální a je velkým pomocníkem v mnoha oblastech zdraví:
Zvážit vnitřní použití kopřivy by měli zejména lidé s těžkým onemocněním ledvin, srdečními poruchami, těhotné a lidé s výraznou poruchou srážlivosti krve.
Dlouho se věřilo, že za pálení může hlavně kyselina mravenčí. Ale vědci postupně zjistili, že to není tak jednoduché. Zjistili, že samotná kyselina mravenčí nezpůsobuje tak silnou bolest. Zjistili, že kopřivové pálení má na svědomí kombinace několika látek – kromě kyseliny mravenčí je to také histamin, acetylcholin a serotonin a všechny tyto látky spolupracují na tom, aby to pálilo co nejvíce.
Kyselina mravenčí dráždí pokožku a způsobuje to známé štípání a pálení (stejnou látku používají i mravenci na svou obranu).
Histamin vyvolává zánětlivou reakci, tedy zarudnutí a svědění.
Acetylcholin zvyšuje podráždění nervových zakončení, takže to víc bolí.
Serotonin tady nepůsobí jako hormon štěstí, ale zesiluje účinek ostatních látek.
Je to dokonalý obranný systém. I když kopřiva nemůže utéct před býložravci, její žahavé listy si to s nimi vyřídí po svém.
Většina lidí sbírá kopřivy jenom na jaře, protože se často píše, že se kopřivy mají sbírat do 15.května. To ale úplně tak není.
Kopřivy se mají sbírat, když jsou mladé. A mladé jsou do té doby, než začnou kvést. Pokud je tedy pravidelně na nějakém místě stříháme, můžeme mít čerstvé a nově narostlé kopřivy během celého roku.
Sbírat se dají kopřivy narostlé cca 20-25cm dlouhé. Pokud máme tu možnost, je dobré vybrat si místo, kde budeme kopřivy pravidelně stříhat a zpracovávat a pak si také určit místo, kde necháme kopřivy vyrůst a vykvést, abychom mohli sbírat jak květy, tak později také kopřivová semínka.
Kopřivy nejsou jenom lékem na mnoho nemocí, jsou také velmi výživné a proto by měly být na našem stole celý rok. Proto jsem také napsala Kopřivovou kuchařku, kde je 55 osvědčených receptů pro zdraví, krásu a vitalitu.
Díky způsobu pěstování a sběru můžeme během roku sklízet kopřivové listy, květy, semínka i kořeny.
mám moc ráda. Dobře se sbírají a použít je můžeme do různých salátů nebo i na přípravu čaje. Čaj z květů je jemnější, alespoň já ho tak vnímám a píšu o tom i v Kopřivové kuchařce. Kopřiva kvete v průběhu června a července.
jsou naprosto fantastická. Jsou obrovskou zásobárnou vitamínů, minerálů i olejů.
Kopřivová semínka mají podobné složení jako její listy, ale navíc vynikají cca 30% obsahem oleje, ve kterém je zastoupeno mnoho nenasycených kyselin, nejrůznější polysacharidy, vitamíny A, C a E.
Kopřivová semínka by měla obsahovat jenom minimální množství vitamínu K a tak by s nimi neměli mít takový problém ani lidé užívající léky na ředění krve. Každé tělo je jiné a v první řadě je třeba poslouchat, co říká právě to vaše.
A je tu pro nás zcela zdarma, když si ji nasbíráme v přírodě. Je zbytečné utrácet za drahé potraviny, doplňky stravy a cizí byliny, když máme doma takový poklad!
V kopřivové kuchařce najdete recepty jak semínka, květy a ostatní části kopřivy dobře využít a jaké sladké, slané, smažené a vařené dobroty z nich můžete připravit. A nechybí ani recepty pro krásu. 😉
Kopřiva je prostě zázrak, který nám byl darován a tak ho také tak s vděčností přijmeme a naučme se ho s úctou používat. Budu ráda, když vám při tom bude moje Kopřivová kuchařka průvodcem.
Hodně zdraví a krásný den,
Joli 🍀